Na zacatek chceme podekovat za vsechny emaily a prispevky, co nam od minula prisly. Jsme radi, ze s nami komunikujete a vime aspon, co se deje doma. Bohuzel nestihame odepisovat na vsechny emaily, takze dalsi zpravy zase jenom tady.
Posledni 3 dny byly vazne narez! Sverili jsme sve zivoty do rukou ctyr indianu a vyrazili sjizdet divokou reku Apurimac. Je uplne neuveritelne, jak tady vsechno funguje. Porad a porad nas to neprestane udivovat. Na jedne strane totalni chudoba a na strane druhe sluzby o kterych si muzeme v Cechach nechat jenom zdat. Zacalo to tim, ze vecer prisli na hotel tri typci, kteri nam zacali presne popisovat co se bude nasledujici dny dit. A rano, kdyz jsme meli sraz v osm, byli tam. Parada! Nevim, jestli jsme uz napsali, ze jsme byli na cele akci sami. Delali si legraci z toho, ze to bude nas druhy "honeymoon" - a on take byl! Auto, ktere prijelo, bylo jak z jine dimenze - uplne novy Mercedes Tranzit, ktery asi 40km od Cuzca odbocil na prasnou cestu a jal se stoupat do sedla v 3800m.
Nasledovalo 80km tehle cesty, ktera se neustale zhorsovala a chvilemi jsme vubec nechapali, jak je mozne, ze tu funguje nejaka doprava. Mno doprava... spise same kamiony (pry tam jsou doly na zlato) a silene predelene nakladaky, na jejichz korbe je tyc, u niz se tisni nekolik desitek lidi (cili autobus). Po peti hodinach natrasani jsme se konecne dokodrcali k rece. Vylozili jsme cely proviant a nasledujici dve hodiny resili, jak uvolnit zapadly Mercedes, aby mohl odjet. Nasledovaly tri dny hruzy, nebo nadseni - zalezi na tom, jak se na to chcete podivat. Nejak netusime, jak napsat, jak to vsechno, co jsme videli, bylo uzasne a neuveritelne. Dokonala divoka reka, ktera kazdych par set metru padala do hloubek a vytvarela obrovske pereje, lemovana nadhernymi horami tycici se do vysek nekolika kilometru, nad nimiz majestatne krouzi kondori.
To se proste neda popsat, kazdych par minut jsme z toho byli znovu a znovu uneseni. Sjizdeni na raftu tehle reky se da nazvat jedine jako "velka jizda". Adrenalin nam koloval v krvi (obcas sice trochu redene, kdyz jsem se nekolikrat napil pri tzv. "Body Raftingu"). Ale zazitek nebyl jenom z reky. Nejneuveritelnejsi bylo, ze se ti ctyri "indiani" o nas starali takovym zpusobem, ze se tomu nevyrovna ani petihvezdickovy hotel. Trikrat denne teple jidlo o nekolika vynikajicich chodech. Steaky, ovoce, cerstva zelenina... proste sen. Asi si to neumite predstavit, ale my jsme vazne nemuseli delat vubec nic. Jeden priklad za vsechny. Posledni vecer nam uvarili veceri (caj se susenkou, zeleninova polevka, bolonske spagety, ananas), o ktere budeme jeste dlouho vsem vypravet. Na brehu reky (!!) nam postavili stul, prostreli jej cistym ubrusem, ozdobili kvetinou a servirovali nam veceri pro dva pri svickach. Tenhle divoky raft byl proste sen....bylo to sice i na nase pomery dost drahe, ale stalo to za vsechny prachy! :-)
Jsme zvedavi, co nas ceka dal...zitra vyrazime na incke pamatky do Sacred Valley a pozitri na zadech konicku pul denni vyjizdku po okolnich pamatkach. Priste napiseme asi az po Machu Picchu (13.06.06).