Kolega Miroslav Knotek je na dovolené v Indii a bude posílat něco, jako zápisky z cest. Jelikož je to celkem zajímavé čtení, budu to bez úprav publikovat zde :). Hezké čtení!
-----
13.11. 23:30
Cekame na vlakovem nadrazi v Agre na nas nocni expres do Varanasi, ktery ma prave prijet. Rychle jsem si rozmyslel sedet na zemi, protoze tam prave probehlo par svabu. Jdu si zapalit cigeretu na kraj nastupiste, ale fuj fuj, co to beha mezi kolejemi? Jsou tam snad desitky obrovskych krys krmicich se odpadky! Na nadrazi je spousta divnych lidi, kazdou chvili nekdo prijde a chce po nas penize. Uz aby to prijelo...
14.11. 00:55
Huraaa, vlak prijel a mel jen 1,5h zpozdeni. Jeste, ze tu s nami celou dobu stal mistni deda, ktery nam ukazoval, ze vlak, ktery prave prijel, neni ten nas. Nemate to moc sanci sami poznat, nebot vetsina napisu je indicky. Deda nam take pomaha najit nas luxusni spaci vuz s mistenkou ve 2.tride. S vlaky je to tak: 3. trida - tam jezdi lide a zvirata. Videl jsem fotku, kde uprostred vagonu vazne spala krava. 2.trida je pro mistni stredni tridu a 1.trida je pro cizince. To ale vim az ted.
Nas vagon byl PLNY opravdu az po okraj, na nasich 4 luzkach sedi dohromady tak 20 Indu a nechapu co tam delame a ze by nam meli uvolnit misto. Nastesti zasahl nas kouzelny deda a po nekolika minutach kriku nam misto uvolnili, dedovi davam baksis, bo si ho zaslouzil vrchovate. Chci si lehnout, ale vsichni na nas koukaji jak na exoty, navic nas jeden hodny mistnak upozornuje, ze se ve vlaku bezne krade a pro cizince tam neni bezpecno. Hrozne se bojim usnout, protoze na sobe uplne citim desitky oci, ale nakonec me uspavac prece jen dostal.
V noci se mnohokrat budim, protoze mam luzko hned v ulicce u okna a okno nejde zavrit. 7h mi primo do obliceje fouka studeny vzduch. Rano kolem 6h jsem se vzbudil a na me sedela babicka s 2 detma a hrozne se tomu smala! Proste nedokazou pochopit, ze by jeden clovek mel mit jedno luzko, kdyz jich tam normalne sedi asi 7.
Prestoze jsme meli dle casoveho planu dorazit do Varanasi kolem 14h, v 8h nas mistni upozornuji, ze vlak primo do Varansi nejede, ale ze si mame vystoupit, protoze ted to mame nejbliz. Slava - nadsene opoustim vlak, ale venku me veselost rychle presla. Primo pred hlavnim officem lezi na zemi mrtvola dospeleho cloveka. Hrozne pachne a jsou na ni snad stovky much. On je mrtvej a nikdo to neresi! Proboha kde to jsem, uz do vlaku a na nadrazi nikdy nechci.
Postupne prechazi sok z cesty, symapticky riska nas odvazi do cca 20km vzdaleneho Varanasi, kde nam byl doporucen vyborny Guest House. Majitel zil roky v Anglii a je to na kvalite sluzeb opravdu znat. Navic uplne nahore je terasa, kde je videt na Gangu. Kaficko, cicko, pohodicka. Hazime se po te hrozne ceste do klidu.
Vecer se jeste stihame projed lodkou po ganze, nebot je zde slavnost na pocest boha Krishny, ktera se kona jen jednou do roka.
15.11.
Kamarad Filip Markes, mi na zaklade minuleho vypraveni predpovedel problemy a jsou tu. Cely den jen lezim v posteli a beham na zachod. Je mi hrozne. Uz tu nikdy nebudu nic jist. Vecer uz ale zacali prasky zabirat. Na cestu na zachod nemam uz jen 5sec jako dopoledne, ale muzu si dovolit i vyjit ven na terasu.
16.11.
Uz jsem fit a se Stopkinem vyrazime brzo rano lodkou po Ganze na obhlidku mesta Varanasi. Varanasi je mesto, kde se cas doslova zastavil. Lide tu ziji opravdu jak pred tisici lety. Navic se tu vse toci kolem posvatne reky Gangy - v Ganze se koupou, v Ganze perou, v Ganze si cisti zuby, vodu z Gany i piji. Asi i proto, ze tu zadny jiny veliky zdroj vody neni, je to pro Indy reka nanejvys posvatna.
V Indii drtiva vetsina lidi patri k Hinduistum. Podle Hindu ma kazdy clovek svoji karmu, ktera odrazi to, jak se clovek behem zivota chova. Mate doboru karmu, reinkarnujete se v pristim zivote do neceho lepsiho. Mate spatnou karmu, bude z Vas napriste treba zvire. Pokud po smrti budete spaleni a Vas popel vhozen do Gangy, dojde k ocisteni karmy. Snem kazdeho Inda je tedy umrit ve Varanasi, nechat tam spalit svoje telo a popel vhodit do reky. Videli jsme do konce domy s hlinenou podlahou, ve ktere jsou vyhloubene jamy, kde lezi lide a cekaji na smrt.
Zajimave je, ze zalezi na tom, jak zemrete. Pokud Vas napriklad kousne had, nebo umrete na nemoc, je to trest bozi a do Gangy je pak vhozeno cele telo bez zpopelneni. Male deti se rovnez nezpopelnuji, nebot ty nestihli udelat nic spatneho, maji dobrou karmu a neni treba je ocistovat. I ty se tedy, stejne jako tehotne matky, hazi rovnou do reky.
Na zpopelneni ale nema kazdy, stoji to na mistni pomery dost penez. Spaluje se ve Varanasi jen ve dvou ghatach (shody k vode), ktere maji omezenou kapacitu. Dale je treba mnoho dreva a svaty ohen, ktery strazi svati muzi. Je to kazdopadne silne emotivni zazitek, kdyz vidite tu horici hranici, kolem stoji nekolik pozustalych a divaji se, jak telo pomalu mizi v plamenech a v nosu citite ten stiplavy dym... Smrt v tu chvili silne vnimate vsemi smysly. Indove ale rikaji, ze smrt neni zadna tragedie, smrt je proste nedilna soucast zivota...
Odpoledne se jeste prochazime mestem. Potkali jsme tam 12ti leteho kluka, ktery umel plyne anglicky, francouzsky a japonsky a byl hrozne chytrej. Byl tak chytrej, ze nas zkusene cestovatele dokazal dotahnout figlem k mistnimu vestcovi, ktery Stopkinovi za 200 (100 Kc) rupii prozradil jeho stastna cisla. Ani se moc nesnazil delat, ze to z neceho pocita. Proste se jen line prevalil na podlaze, zavrel oci a rekl: "Your lucky numbers are...... three and eight". To se tak nekdo ma, tamhle starej deda musi na riska-kole nekolik hodin vozit lidi a ma 50 rupii a tady vestec... asi prestanu dela s Windowsama. Kdybyste nekdo chteli urcit stastne cislo za 100 Kc, jsem k dispozici :-)
Vecer sedame na vlak smer Siliguri, ktere se nachazi asi 80 km od cajem prosluleho Darjeeligu, kam vede dalsi cast nasi cesty.
17.11.
Cesta vlakem trvala asi 18h. Tentokrat prekvapive v pohode, nebo jsem se proste uz kulturne aklimatizoval :-) (jen porad nechapu proc vsechny odpadky hazou na zem a furt chrchlaji a plivou pod sebe na podlahu). Pak dalsi 4h jeepem a jsme tu, 2200 m nad morem, kousek od Nepalu a Bangladese, kousek od Kanchangungy (3.nejvyssi hory sveta) - DARJEELING. Ale to uz zase az nekdy priste...
Mirek